ON-LINE podpora a Metodická knihovna kurzů ICT ve výtvarné výchově

Tuto hodinu jsem uvedla rozhovorem na téma: idolů, pohledů- chápání sebe sama, iluzí, identity, rozdílu vnitřní představy o sobě samých a vnější představy, tedy já očima druhého; manipulace, moci řeči a mocí obrazů, které vidíme dnes a denně v médiích. Vysvětlili jsme si, že pohled je naším chápáním sebe sama a jeho součástí je naše vnitřní představa o vlastní podobě a vnější představa, já očima druhého, stejně tak způsob, jakým chceme, aby se lidé na nás dívali. Žáci si přinesli na hodinu časopis nebo fotografii, kde byl vyfocen jejich idol, měli za úkol vyjádřit a vysvětlit ostatním, čeho si na této osobě váží a proč. Většina žáků si vybrala populární hvězdy a nebyla schopna vyjádřit, proč si této osoby váží jako svého idolu. Na tabuli jsem napsala citaci z článku Radka Váni: Bloudění v cizím území: „Konečně jsem našla sebe sama!“ nadšeně prohlásila zmalovaná a lacinou bižutérií ověšená obdivovatelka Madonny.“ Vznesla jsem do třídy dotaz, zda si myslí, že ztráta vlastní identity, její vědomé odvržení a ztotožnění se se vzorem znamená svobodu a pocit, že jsem někdo(?). Jedna třída se vyjádřila jednoznačně, že jsou proti tomuto tvrzení. Ve druhé třídě se našli 3 jedinci, kteří s tímto tvrzením souhlasili. Následoval dotazník týkající se pohledů, které vnímají žáci na základní škole. Tento dotazník je součástí programového sešitu pro školy k výstavě Reality Check 2003 a autorkami koncepce a zpracování jsou Marie Fulková  a Lenka Kitzberegrová. Hodiny se zúčastnilo ve dvou třídách 11 dívek a 8 chlapců. Žáci měli doplnit podle uvážení k daným výrokům, jak chtějí, aby na ně bylo nazíráno a jak nechtějí, což souviselo s otázkou: Jak se vidí oni sami? Stačí mi to? Chci něco změnit? V následujících hodinách jsme pracovali v počítačové učebně, kde měli žáci za úkol vytvořit svůj tzv. „CULTURE BOX“, tedy prezentaci sebe sama, jací jsou, co je zajímá. K dispozici měli internet a grafický program Gimp. Na internetu hledali obrázky, které by mohly vystihnout jejich pocity, náladu, vlastnosti, záliby a za úkol měli doplnit obrazovou část textem, nebylo to však podmínkou.

 1.                   Rozhovor na téma: idoly – časopisy, které si žáci sami přinesli – proč obdivuji danou osobu? Čeho si u ní vážím? Iluze výjimečnosti, atraktivní podoba zprostředkovávaná masmédii, pseudosoukromí × skutečný privátní život, vlastní identita × ztotožnění se se vzorem; pohledy- chápání sebe sama, iluze, identita, rozdíl vnitřní představy o sobě samých a vnější představy, tedy já očima druhého; manipulace, moc řeči a moc obrazů, které vidíme dnes a denně v médiích. 

2.                   Žáci si přinesli na hodinu časopis nebo fotografii, kde byl vyfocen jejich idol, měli za úkol vyjádřit a vysvětlit ostatním, čeho si na této osobě váží a proč.

3.                   Dotazník týkající se pohledů, které vnímají žáci na základní škole. Tento dotazník je součástí programového sešitu pro školy k výstavě Reality Check 2003 a autorkami koncepce a zpracování jsou Marie Fulková  a Lenka Kitzberegrová.Žáci měli doplnit podle uvážení k daným výrokům, jak chtějí, aby na ně bylo nazíráno a jak nechtějí, což souviselo s otázkou: Jak se vidí oni sami? Stačí mi to? Chci něco změnit?  

4.                   Práce v počítačové učebně, kde měli žáci za úkol vytvořit svůj tzv. „CULTURE BOX“, tedy prezentaci sebe sama, jací jsou, co je zajímá. K dispozici měli internet a grafický program Gimp. Na internetu hledali obrázky, které by mohly vystihnout jejich pocity, náladu, vlastnosti, záliby a za úkol měli doplnit obrazovou část textem, nebylo to však podmínkou.

Klíčová slova:                      Chápání sebe sama, pohled, identita, realita, realistické zobrazování, idol, iluze, moc obrazů

Formulace úkolu:              Vytvořit svůj tzv. „CULTURE BOX“, tedy prezentaci sebe sama, jací jsou, co je zajímá s pomocí internetu a grafického programu Gimp. Na internetu vyhledat obrázky, které by mohly vystihnout jejich pocity, náladu, vlastnosti, doplnit obrazovou část textem.

 

Žáci měli k dispozici internet a grafický program Gimp. Na internetu hledali obrázky, které by mohly vystihnout jejich pocity, náladu, vlastnosti, záliby a za úkol měli doplnit obrazovou část textem, nebylo to však podmínkou. Jelikož žáci měli zkušenosti s prací v grafickém programu Gimp z hodin IT, nebyl tento úkol pro ně problémem, nýbrž katalizátorem tvořivosti způsobem, který je jim blízký, pomocí počítačové grafiky.  Naším úkolem bylo propojit myšlenku, vlastní pocit, vnímání sebe sama, grafickou úpravu vytvářené prezentace a vnímání produkce v médiích.

Rozhovorem na téma: idolů, pohledů- chápání sebe sama, iluzí, identity, rozdílu vnitřní představy o sobě samých a vnější představy, tedy já očima druhého; manipulace, moci řeči a mocí obrazů, které vidíme dnes a denně v médiích jsem se snažila aktivovat myšlení žáků o tomto tématu, navodit u nich kritické myšlení a vlastní pohled v konfrontaci s pohledem toho druhého. Vysvětlili jsme si, že pohled je naším chápáním sebe sama a jeho součástí je naše vnitřní představa o vlastní podobě a vnější představa, já očima druhého, stejně tak způsob, jakým chceme, aby se lidé na nás dívali.

Žáci si přinesli na hodinu časopis nebo fotografii, kde byl vyfocen jejich idol, měli za úkol vyjádřit a vysvětlit ostatním, čeho si na této osobě váží a proč. Většina žáků si vybrala populární hvězdy a nebyla schopna vyjádřit, proč si této osoby váží jako svého idolu. Mým záměrem bylo, aby alespoň na chvíli přemýšleli o tom, proč se snaží někomu podobat, proč někoho uznávají. Navázala jsem větou: „Konečně jsem našla sebe sama!“ nadšeně prohlásila zmalovaná a lacinou bižutérií ověšená obdivovatelka Madonny.“  O které jsem třídu nechala chvíli přemýšlet a poté rozvedla rozhovor na téma, zda si myslí, že ztráta vlastní identity, její vědomé odvržení a ztotožnění se se vzorem znamená svobodu a pocit, že jsem někdo(?). Jedna třída se vyjádřila jednoznačně, že jsou proti tomuto tvrzení. Ve druhé třídě se našli 3 jedinci, kteří s tímto tvrzením souhlasili.

O čem jste se přesvědčili, co jste si ověřili, objevili, co vás zaskočilo... Nejdůležitější poznatek, o který se chcete podělit s ostatními.

Zvědavost a touha dívat se se mísí s fascinací podobností a rozpoznáním: lidské tváře, lidského těla, vztahu mezi lidskou postavou a jejím okolím a v neposlední řadě viditelnou přítomností člověka ve světě.  Důležitý okamžik, kdy dítě rozpoznává svůj obraz v zrcadle, což je zásadní pro konstituování já, popisuje Jacques Lacan. Podle něj stadium zrcadla nastává v době, kdy fyzické ambice dítěte převyšují jeho motorické schopnosti.

  Následkem tohoto poznání si dítě představuje, že jeho odraz v zrcadle je dokonalejší, než jeho tělo vlastní. Jedná se tedy o mylné poznání. Tento obraz dítě vnímá jako sebe sama, ale jeho zmýlení se v tom, že je to něco dokonalejšího, promítá toto tělo mimo sebe jako ideální Já, které se stává odcizeným subjektem, který po opětovné introjekci jako ideál Já připravuje cestu pro následné vrstvy identifikací s ostatními. Tento okamžik předchází u dítěte jazyku.( MULVEY, L. Vizuální slast  a narativní film. In OATES-INDRUCHOVÁ, L. Dívčí válka s ideologií. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998, s. 121. ISBN 80-85850-67-2.)  \r\n

  Obraz tedy vytváří základ imaginárna, správného a mylného poznání a identifikace a poté vyplývající vyjádření vlastního JÁ a své subjektivity. Před tím, než dítě uvidí sebe sama jako odraz v zrcadle nebo fotografii, je fascinováno pohledem na matku, ve kterém dítě dostává své prvotní vědomí sebe sama. Produkcí ideálů já vyniká kinematografie, což je produkováno v médiích v systému filmových hvězd, které se stávají středem nejen filmu a jeho příběhu, ale středem pozornosti médií a široké veřejnosti. Struktura pohledu může být nazírána dvojím způsobem. Za prvé, v případě, kdy se jiná osoba stává objektem sexuální stimulace skrze pohled. Za druhé, vychází z identifikace s viděným obrazem  a rozpoznání jemu podobnému. Tento způsob sleduje své cíle lhostejně k vnímané realitě a podněcuje erotizované pojetí světa v obrazech, které ovlivňuje to, jak subjekt svět vnímá.